Aktuality

S přednáškou Aktuální trendy a přístupy k sanacím objektů vodojemů v působnosti SmVaK Ostrava vystoupil během jednoho z bloků Vodárenských čtvrtků, které pravidelně pořádá CZWA (Asociace pro vodu ČR), vedoucí oddělení vodovodů SmVaK Ostrava Roman Bouda. Navázal tak na příspěvky Lenky Fremrové ze společnosti SWECO a Jany Říhové Ambrožové z VŠCHT.

Fremrová se v souvislosti s aktualizací technické normy týkající se vodojemů v loňském roce hovořila o těchto změnách, reflektovala provozní zkušenosti a zvýšené požadavky na kvalitu a bezpečnost. Říhová Ambrožová ve svém příspěvku zrekapitulovala své zkušenosti z výzkumné i terénní práce a popsala nejběžnější problémy a závady, které se u vodojemů objevují.

Roman Bouda přiblížil situaci v SmVaK Ostrava, které zajišťují provoz více než 350 objektů vodojemů s kapacitou přesahující 385 tisíc metrů krychlových pitné vody. Popsal, jakým způsobem probíhá v podmínkách SmVaK Ostrava provozní hodnocení technického stavu vodojemů, kdy je důraz kladen na stav vnitřní části akumulací a významných částí z pohledu bezpečnosti a kvality výsledného produktu. Přičemž výstupem z bodového hodnocení a určení potřeby a priority případného zásahu je přehled objektů seřazených dle priorit zásahu, čímž vzniká zásobník pro tvorby víceletých plánů sanací.
Bouda hovořil o stavebně-technických průzkumech betonových konstrukcí v případě vizuálního zjištění závažnějších závad a o ostatních typech posudků (statický posudek, posudek korozních úbytků), které se provádí dle závěrů zjištěných vizuální prohlídkou. Tyto posudky slouží jako podklady pro následné projekční návrhy zásahů a stanovení priorit zásahů. Jejich součástí jsou návrhy řešení jako podklad pro projektanty.
Při větších sanací je nedílnou součástí standardní projektová dokumentace, kdy je nezbytná úzká spolupráce se zpracovatelem případného posudku. Dokumentace musí obsahovat návrh postupu a návaznosti plánovaných prací, důraz je kladen na úpravu vnitřního prostředí dle požadavků navržených materiálů (teplota, vlhkost…).
„Při realizaci sanací je nezbytné dodržovat jasně definované praktické zásady, jako jsou dostatečně dlouhý termín pro realizaci, realizace v klimaticky vhodném období, obnova hydroizolace komor před vlastními sanačními pracemi, ve vhodných případech upřednostnění tvrdých hydroizolačních stěrek před těmi pružnými, dodržení využití osvědčených materiálů stanovených v projektové dokumentaci a nekombinování materiálů různých dodavatelů u jednoho sanačního souvrství, upřednostnění strojního nanášení sanačních malt před ruční aplikací, výběr zhotovitele z osvědčených a zkušených společností,“ vyjmenovává Bouda.
V průběhu sanace je nezbytná také důsledná kontrola jejího průběhu ze strany kvalifikovaného technického dozoru investora, přebírání dílčích sanačních kroků a využíván kontrolních nástrojů (odtrhové zkoušky, kontrola karbonatace, kontrola vzorků betonu, referenční plochy atd). Samozřejmostí jsou pravidelné kontrolní dny a konzultace se zpracovateli diagnostiky.

Bouda se zaměřil na problém stávajících i nových vodojemů spočívající ve vlhkosti v objektech, kdy například SmVaK Ostrava ve spolupráci s VUT Brno realizovaly průzkum vnitřního prostředí vodojemů s cílem poskytnout informace o optimálních variantách stavebně-vzduchotechnických opatření aplikovatelných v projekční i realizační fázi. Nezbytné je řízení vnitřního prostředí v armaturních komorách prostřednictvím řízeného větrání, temperace a odvlhčování. Nutné je také důsledné poučení obsluhy z hlediska zavírání dveří nebo způsobu větrání. V rámci projektové dokumentace je také posoudit stav hydroizolace objektu.
Část prezentace se týkala také zkušenostem s využíváním pružných, nebo naopak tvrdých stěrek. „Obecně se osvědčilo spíše použití tvrdých stěrek, jelikož jejich vytvrzení není tolik náchylné na teplotu a vlhkost prostředí, což je důležité pro zreagování polymerů, tudíž je zde menší riziko špatné aplikace a následných reklamací. Pružné stěrky se používají v odůvodněných případech, například u problematického podkladu, v situaci, kdy jsou v konstrukci trhliny nebo u nízkého krytí výztuže na stropech (antikarbonatační membrána),“ vysvětluje Bouda.

Bouda zmínil také koncept jednotného vzhledu sanovaných objektů SmVaK Ostrava, který byl vypracován ve spolupráci se studiem KOHL architekti a od té doby je úspěšně u objektů, kde je to vhodné uváděn v život. Hlavními zásadami jsou jednotné barevné řešení vnějších částí objektů, provětrávané fasády s keramickým obkladem, ozelenění fasády popínavými rostlinami a univerzální řešení pro drobné i komplexnější opravy. Tam, kde je to možné a vhodné, SmVaK Ostrava zavádí v areálech svých objektů prvky, jejichž cílem je podpora rostlinné i živočišné biodiverzity.