Ostrava, 4. 11. 2024 – Ostrov vznikl během zářijových povodní s ohledem na místní podmínky z areálu čistírny odpadních vod v Bohumíně, která se nachází v blízkosti meandru Odry mezi částmi Šunychl a Kopytov. Díky nasazení všech zainteresovaných zaměstnanců vodárenské společnosti se podařilo 3. října uvést provoz do stavu srovnatelného s tím před řáděním přírodního živlu.

„Specifikem čistírenského areálu v Bohumíně je to, že byl vybudován vyvýšeně nad okolním terénem. V momentě, kdy byly okolní rozlehlé plochy zaplaveny, vznikl de facto ostrov mezi zaplaveným Šunychlem a Kopytovem. Místním obyvatelům, jejichž domy byly odříznuty od okolí, jsme umožnili využít areál jako provizorní parkoviště. Naši zaměstnanci, kteří v daných částech bydlí, navíc zůstali de facto uvězněni v práci. Během nejkrizovějších dnů zde strávili několik nocí. Spojilo se několik faktorů do jednoho: nemohli se dostat do svých domů, které byly odříznuty velkou vodou, a my jsme je potřebovali mít v plném nasazení během extrémní situace,“ říká ředitel kanalizací SmVaK Ostrava Petr Grzonka.

Z provozu byla čistírna odstavena kolem nedělního poledne kvůli výpadku elektrické energie, kdy přípojky vysokého napětí byly bez proudu a okolí areálu bylo zaplaveno vodou. Vlivem vysoké hladiny vody v okolí a výpadku elektřiny došlo k zatopení suterénu strojovny plynojemu a armaturních komor.

Následně v úterý 17. září po částečném opadnutí vody bylo možné vystřídat zaměstnance, bylo zahájeno čerpání zatopených prostor, došlo k obnovení napájení celého areálu elektřinou a odpoledne daného dne bylo zahájeno opětovné čištění odpadních vod v ručním režimu.
Všechny zatopené přístroje a zařízení musely být rozebrány a vysušeny, aby mohly být znovu uvedeny do provozu. „23. září byla v automatizovaném režimu zprovozněna celá vodní linka čistírenského provozu. 3. října jsme v automatizovaném režimu zprovoznili kalové a plynové hospodářství, které do té doby běželo v ručním režimu. Tím se všechny zásadní procesy uvedly do předpovodňového stavu,“ uzavírá Grzonka.

Čistírna odpadních vod v Bohumíně byla vybudována v roce 1997. Za rok dokáže vyčistit více než tři miliony metrů krychlových odpadních vod, což projekčně představuje ekvivalent téměř 34 tisíc obyvatel. Maximální průtok na odtoku byl naprojektován na 573 metrů krychlových za hodinu.

Poznámka pro editory

SmVaK Ostrava provozují 77 čistíren odpadních vod, z nichž 59 vlastní, 18 jich provozují na základě smluvních vztahů především s městy a obcemi v moravskoslezském regionu. Ty čistírenské provozy vybudovaly většinou díky dotačním prostředkům z evropských nebo národních zdrojů. Často se jedná o menší sídla a provozy pro několik set, maximální nižších tisíc obyvatel. Postiženo povodní bylo 23 čistírenských provozů, které byly zaplaveny, odstaveny od dodávek elektrické energie, případně došlo k poškození klíčových zařízení a vybavení.
 

Slovníček pojmů

Biologická část čistírny – následuje po mechanické části. Pro odstranění znečištění jsou využívány bakterie, součástí je aktivační a dosazovací nádrž.

Aktivační nádrž – srdce čistírny odpadních vod, aerobní bakterie za přístupu vzduchu, který je do nádrží stále vháněn, ve svém metabolismu odstraňují 99 % organického znečištění vody.

Aerační elementy – slouží k míchání a provzdušňování odpadních vod v aktivačních nádržích v biologické části čistírny.

Česle – technologické zařízení sloužící k odstranění plovoucích nečistot v odpadní vodě. Zachycené nečistoty se nazývají shrabky.

Mechanická část čistírny – první část čistírny při přítoku odpadní vody ze stokové sítě. Lapák štěrku, česle a lapák písku, usazovací nádrž, kde se odstraňují hrubé plovoucí nečistoty a nerozpuštěné látky

Míchadlo – zajišťuje promíchání aktivační směsi (odpadní voda, aktivovaný kal) tak, aby docházelo k efektivnímu odbourávání organických nečistot v mechanicky předčištěné odpadní vodě.

Dosazovací nádrž – dochází v ní k oddělení vyčištěné vody a aktivovaného kalu, který sedimentuje. Vyčištěná voda odtéká zpět do přírody.

Kaly a kalové hospodářství –Mechanicko-biologická čistírna produkuje určité množství kalu. Jeho část je přinášena do čistírny odpadních vod kanalizační sítí. Tento kal se usadí v usazovacích nádržích. Další kal vzniká v aktivačních nádržích, do kterých je vháněn kyslík. V těchto nádržích rostou bakterie, které ke svému růstu využívají látky obsažené v přiváděné odpadní vodě. Protože se do nádrží neustále přivádí další odpadní voda, bakterie se množí, je třeba jejich část v určitých cyklech z aktivačních nádrží odstraňovat.

Kaly se v tekutém stavu čerpají do vyhnívacích nádrží. V nich dochází k dalšímu rozkladu obsažených látek (tj. vyhnívacímu procesu) a jeho stabilizaci (stav, kdy již vyhnívací proces výrazně zpomalí). Kal je ve vyhnívacích nádržích ohříván a promícháván. Z vyhnívacích nádrží se kal čerpá do uskladňovacích nádrží a dále na odvodňovací linku, kde se kal zbavuje přebytečné vody. Z odvodňovací linky je kal v téměř sypké podobě předáván oprávněnému subjektu k dalšímu zpracování jako součást rekultivačních substrátů.

Kontakt:

Mgr. Marek Síbrt, mluvčí

Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.

28. října 1235/169, Mariánské Hory, 709 00 Ostrava.

tel. 725 500 509

e-mail marek.sibrt@smvak.cz
www.smvak.cz